007 ankara 5. 3. 2007

Systém ve škole nás ničím výrazně nepřekvapil. Snad jen do chvíle, než jsme byli přizváni na konferenci. Ke studentům hovořil významný novinář,podle toho jak ho dlouho uváděli a jakej byl kolem něho humbuk. Po třiceti minutách se jeho vyprávění chýlilo ke konci a my neměli ani nejmenší tušení o čem povídá.)

Stihl jsem si dělat alespoň kresebné záznamy.

Následně nás tutorka utěšila, že nám udělá do příště anglický záznam, bylo to pro nás důležité, protože se od toho bude odvíjet náš budoucí úkol.

Spolužačka nás pak opět provedla některými částmi Ankary, věštila nám budoucnost z pravé Turecké kávy a koupil jsem si nové boty...