010 ankara 8. 3. 2007

Další probuzení do slunečného dne. Erasmus pro nás připravil malé překvapení ve formě interview s největší Tureckou televizí. Nejprve jsme nevěřili, že je to vůbec pravda, ale nedalo se nic dělat. Vysmátá redaktorka se nedala ukecat a něco jsme jim říct museli. Jak je Turecko perfektní a jak nemáme žádné problémy a jak je na tom naše oddělení… Slíbil jsem jim, že příště jim udělám interview v turečtině. Každopádně až poběží reportáž v televizi, tak dám vědět.

Oběd je většinou docela zdravý, žádné smažené věci, jen placky a maso připravované v peci. Občas jídelníček proložíme salátem. Typickým nápojem je pro Turky Ayran, což je paralela našeho kefíru, či zakysané smetany.

Zašel jsem do školy na přednášku dějin umění. Počítal jsem s tím, že v turečtině rozeznám pouze jména a to se také stalo. Tristan Tzara, Hans Arp aj. Zábavnou hodinu mě zpestřila japonská mašinka.

Dnes jsme si také koupili Tureckou SIM kartu. Bude naše domluva se spolužáky o něco snazší. V podvečír jsme se opět zdokonalovali v Turečtině s našimi spolužáky.