026 ankara 24. 3. 2007

Dnešním dnem končila výstava Leonarada. Byly předvedeny Lenardovy vynálezy na technické univerzitě. Je to slavnější škola než Hacattepe, ovšem podle některých zdrojů o dost horší než České Vysoké Učení Technické. Alespoň to říkal Honza, který už tu nějaký čas studuje.

K výstavišti jsme se dostali s rodinou Esry (spolužačka). Jelo se poměrně malým autem na to, že nás cestovalo 6… Každá univerzita je obehnaná plotem a všude je mnoho policejních kontrol. Na dotaz proč to všechno je, nám bylo řečeno, že to je kuli občasnému násilí na univerzitách. Prý byly nějaké potyčky studentů jedné univerzity vůči druhé. Prostě stejná nevraživost jako u fotbalových fanoušků. Něco tak absurdního si prostě představit nedokážeme.

Samotná výstava byla dobrá, ale připočtu-li poměr mezi dobou čekání na vstup a samotným pobytem ve výstavní hale, vyšlo to v neprospěch výstavy. Koneckonců nebylo ukázané nic nového a šokujícího. Všechny věci byly zhotovené dle plánků, které měli svou hodnotu, ale makety mě přišly příliš vyumělkované.

Následně nás vzali spolužáci na slíbenou specialitu do jedné cukrárny. Dezert z mletého kuřecího masa byl velmi originální. Tereze to moc nejelo, protože viděla smažené prsíčka na grilu, místo desertu. Bylo to i u mě dost psychologické. Pár kopečku zmrzliny výtečné chuti. Opravdu, nic podobného jsem nikdy předtím neměl. Pistáciová a citrónová – ten nejlepší extrakt. Nešizená.

Také mi dnes udělal velkou radost pozdrav z domova.