033 istanbul 31. 3. 2007

Snídani jsme měli na terase našeho hostelu. Jaké bylo naše překvapení, když ráno mrholilo. Nenechali jsme se odradit a striktně drželi plán. Ovšem to bychom nebyli v Turecku, kdybychom nemuseli na něco čekat. S půlhodinovým zpožděním, jsem vyrazili.

Prvním cílem byla Hagia Sofia, kdo nezná tak by si měl sám rychle rozšířit vědomosti. Po pravdě pro mne byla velikým zklamáním. Měl sem jí dle obrázků za trochu masivnější a honosnější stavbu. Opak byl pravdou. Turci, jak už jsem jednou vzpomínal, jsou pramizerní restaurátoři. To co zbylo je ve velmi hrozném stavu. Na fasádě Hagie pracují například dva zedníci. Vnitřek kopule se restauruje. Vidět ovšem bylo jen lešení.

Ze sultánské zahrady jsem unešený taky nějak moc nebyl. Je v podivném stavu. Snad za můj subjektivní názor může i trochu počasí, těžko říct. Viditelnost byla velmi špatná, proto se ani nepodařilo vyfotit známé panorama Istanbulu.