040 izmir 7. 4. 2007

Naplánovali jsme si cestu do Izmiru. Stejné složení výpravy jako Antalye. Vyrazili jsme opět na noc, je to nejpohodlnější cestování. Žádné zácpy po cestě a hlavně dostatek sil na další den.

Po příjezdu do neútulného města jsme se šli ubytovat a hned ráno jsme vrazili za monumenty. Prvním zajímavým místem byla Řecko-Římská Akropole. Jsou to zanedbané trosky, ale i to málo, co zbylo, bylo úžasné. Skladiště a stoky měli stále neponičené klenby.

Nemohli jsme si nechat ujít výhled ze starého hradu. Cesta na vrchol byla velmi emotivní. Dýchlo na nás opět Turecko, jaké opravdu je. Pouliční ruch, hrající si děti, nepořádek, místy smrad. Na hradě jsme neuvěřitelnou náhodou potkali Holandské kamarády (byli na mé narozeninové oslavě 26.3.) a jednoho Kanaďana. Rozhodli jsme se s nimi strávit zbytek dne, čehož jsme nelitovali.